Určitě není od Žida, ani ze spolku. Je z Johnnyho pražírny, jak ovšem tušíme, v okolí Moravského Krumlova se žádné plantáže nerozprostírají. Což je samozřejmě veliká škoda! Naše káva proto musí cestovat z různých oblastí planety, v nichž jsou podmínky pro pěstování kávy nejvhodnější. Můžeme ji díky tomu zeměpisně roztřídit podle původu. Světová produkce této komodity přesáhne ročně 9 miliard kilogramů (bez ohledu na kvalitu a druh kávy). Káva se tím zařadila v obchodovatelnosti hned na druhé místo za ropu, a to už dělá z přípravy a pití kávy pořádně globální záležitost.
Káva se pěstuje ve více než padesáti zemích světa mezi obratníky Raka a Kozoroha. Jedná se o tzv. kávový pás, kde tropické podnebí kávovníkům nejvíce vyhovuje. Ideální podmínky tak nalezneme nejen v Africe, odkud káva pochází, ale také ve Střední a Jižní Americe, či dokonce v Asii a Indonésii. Chuťové rozdíly v kávě jsou dány nejen zpracováním a pražením, ale i jejím původem – rozpoznáme ovocné tóny, sladké, čokoládové nebo oříškové nuance. V našem článku shrneme rozdíly mezi kávami africkými, americkými a asijskými, přičemž Vám vždy vypíchneme poklady z naší produkce.
Africké kávy mají vyšší aciditu. Navíc jsou ovocné a často chuťově podobné čaji. Objevíme v nich rybízové, citrusové tóny, lesní ovoce nebo květinové aroma. V Johnnyho sortimentu najdete káv z Afriky hned několik a my mrkneme na dva nejvýznamnější producenty – Etiopii a Keňu. Etiopské kávy jsou typické lehkou, čistou květinovou či jasmínovou vůní. Najdeme v nich ovocné a citrusové tóny, setkáme se i s medem. Při zpracování suchou metodou je etiopská káva sladká a výrazná. Keňské kávy jsou charakteristické vysokou aciditou. Bývají svěží, ovocné s tóny černého rybízu, borůvek i brusinek anebo ostružin.
Americké kávy zahrnují produkci jak ze zemí Jižní Ameriky, jako jsou Brazílie – největší světový producent kávy - Kolumbie nebo Mexiko, tak ze zemí Střední Ameriky a Karibiku jako Guatemala, Dominikánská republika, Nicaragua. Tyto kávy obecně mají nižší aciditu. Typické jsou pro ně sladké tóny. Mají hutnější, krémové tělo s vyváženou chutí. Z jihoamerických káv je nejvíce zastoupena Brazílie. Brazilská káva je sladká, má hutné krémové tělo a nízkou aciditu. Převažují tóny čokolády, nugátu a ořechů. O kolumbijské kávě znalci tvrdí, že je nejvíce aromatická. Kromě vůně je typická krémovitost a kouřové tóny, za něž vděčí právě kolumbijské vulkanické půdě. Kávy mívají plné a sladké tělo. Krátce si povíme ještě něco o kávě guatemalské. Ta má vyváženou, kořeněnou chuť a je plná a nasládlá. Objevíte v ní citrusové tóny, čokoládu nebo karamel. Podobně též u káv z Kostariky objevíme kořeněnou vůni. Chuťově je kostarická káva vyvážená, silná a plná. Kyselost bývá na střední úrovni. Pochutnáte si na tónech čokolády, lískových ořechů, nugátu nebo peckovin.
Na trhu se setkáme i s kávami z oblasti Asie. Bývají jemnější, s plným tělem, nižší aciditou a v chuti rozpoznáme koření, oříšky, kakao i pikantní exotické chutě nebo zemité a tabákové tóny. Pro asijské pěstitele je typická robusta. Významné místo patří Vietnamu, kde se káva produkuje ve světovém měřítku - nyní je na druhé příčce za Brazílií. Zajímavé jsou kávy z Indie s výraznou hořkostí. Indonéský ostrov Jáva byl pak jedním z prvních míst, kde se s pěstováním kávy mimo Afriku začalo. Původní arabiky tu byly po devastaci kávovou rzí nahrazeny robustou. Indonéské kávy mají plné tělo s jemnou aciditou. Malajsie je zase svým terénem vhodná pro pěstování robusty se silnou chutí, ovocnými a ořechovými tóny. Vzrůstá také produkce kávy v Číně, kde se zaměřují především na arabiku. V chuti jsou čínské kávy sladké a jemné, s mírnou aciditou. Máte již svého favorita z naší nabídky? Pak už teď také konečně víte, od koho ta káva je. Jo, a na našem e-shopu není nikdy zavřeno, Maryšo!