Znáte to odvěké dilema: Vinnetou nebo Old Shatterhand? Autem nebo pěšky? Vdaná nebo svobodná? Abychom se do toho moc nezapletli, jakožto kavárníci a baristé se raději mrkneme na to, proč je fajn znát rozdíly mezi kávami odrůd arabica a robusta. O kávovníku jako rostlině jsme dříve mluvili. Nyní si posvítíme na dvě hlavní odrůdy těchto ovocných dřevin rostoucích v tzv. Kávovém pásu, který zahrnuje více než 70 zemí světa. Obě odrůdy mají mnoho pododrůd, proto budeme dosti zjednodušovat. V zásadě se arabica a robusta liší způsobem pěstování, tvarem zrn a samozřejmě vlastnostmi - zejména chutí. Důležitý je však i obsah kofeinu. Pěstitelé se snaží kávovníky kultivovat tak, aby byly odolné proti škůdcům a chorobám a poskytovali lepší výnosy. Snad se jim to bude dařit i do budoucna.
Arabica je káva ze stromu Kávovník arabský, jenž roste v oblastech teplejších a se stálým klimatem. Jedná se o Střední a Jižní Ameriku, Afriku nebo Austrálii. Je to rostlina poměrně náročná, plodí po asi 6 letech od výsadby, přičemž plody uzrávají až 8 měsíců a sklízejí se ručně. Arabica tvoří více než 70 % světové produkce kávy. Největším producentem je jednoznačně Brazílie, kde se kávy ročně vypěstuje neuvěřitelných 40 milionů žoků zelené kávy (pro Vaši lepší představu, 1 žok = 60 kg)! Dále arabicu produkuje Kolumbie, Etiopie a Honduras. I arabica má více pododrůd, například Arabica Maragogype se vyznačuje největšími kávovými zrny na světě. Arabica obsahuje přibližně 2-3x méně kofeinu než robusta. V jednom zrnu je jej 1,2 – 1,5 %. V chuti je spíše kyselejší a značně rozmanitá - s tóny ovoce, čokolády či květin podle oblasti, kde roste. Zrnka jsou oválná, barvy světle zelené s namodralým tónem a křivou rýhou uprostřed. Zajímavý je i fakt, že arabica má v sobě asi dvojnásobné množství cukru než robusta.
Robusta pochází původně ze střední Afriky, ale dnes se jí daří zejména v Asii a Jižní Americe. Největším pěstitelem kávovníků Coffea Canephora na světě je (možná překvapivě) Vietnam. V 19. století se sem káva dostala s francouzskými kolonisty. Společně s arabicou tvoří tato odrůda 98 % veškeré světové produkce, což znamená, že na produkci robusty zbývá okolo 35 %. Významnými producenty jsou dále Brazílie, Indonésie a Indie. Výnosy ze sklizně jsou vyšší než u arabicy a kávové třešně robusty lze sbírat strojově, tedy levněji. Kávovník statný je mnohem méně náročný na podmínky: roste v nižší nadmořské výšce, potřebuje teplejší klima, ale je odolný proti nemocem i škůdcům a dorůstá do výšky až 13 m. První sklizeň proběhne už za 2 roky od výsadby. Zrnka jsou ve srovnání s arabicou drobnější, kulatější a s rovnou rýhou uprostřed. Jejich barva je světle zelená s hnědavými či šedými odstíny. V chuti je cítit výrazná hořkost, takže ji pozná i laik. Ano, i Vy, pane!
Teď určitě čekáte na kávové rozhřešení, zda pít arabicu nebo robustu. Toho se Vám od nás ovšem nedostane. Nejde jednoznačně říci, která káva je lepší. Každá nese určité vlastnosti, kvůli nimž je důležitá a záleží na Vaší chuti i očekávání. Obecně má arabica zajímavější a bohatší chuť, proto většinu prémiových káv tvoří 100% arabica. Robusta bývá někdy neprávem označovaná za béčko. Je totiž hlavní složkou pro výrobu instantní kávy, kam se díky výhodnější ceně používá. Pokud Vám ovšem třeba vadí ona typická kyselost arabicy, doporučujeme sáhnout po některé směsi, tzv. blendu, jenž zaručí vyšší hořkost a pořádnou porci kofeinu. Takže která? Rozhodnout se musíte, stejně jako v životě, sami. U nás si každopádně vyberete, ať už stojíte na jakékoli straně barikády!
PS: A my jsme v Mayovkách stejně vždycky fandili Samu Hawkensovi!